Květnaté louky s letničkami ve veřejné zeleni

Při navrhování travnatých ploch a záhonů ve veřejné zeleni obcí a měst bývá často pro zahradní architekty a realizátory nejtěžším úkolem jasně stanovit a definovat cíl, kterého chtějí na určené ploše konkrétním zásahem dosáhnout.

U druhově pestrých porostů je tento problém zcela zřejmý a rozpor je daný především odlišným vnímáním jednotlivých uživatelů. Porost, který může být jedním člověkem chápán jako velice cenné druhově pestré společenstvo, je jinými lidmi vnímán jako zaplevelená neudržovaná plocha, která do prostor veřejné zeleně nepatří.

Bohatě kvetoucí kopretinová louka se obyvatelům měst bude líbit určitě, ale doba mezi výsevem takové směsi a kvetoucími kopretinami trvá skoro 2 roky. Komu by se mezi asfaltovými komunikacemi a panelovými sídlišti chtělo na zeleň tak dlouho čekat. Plevele je na ulicích už tak dost, tak proč se na něj dívat ještě tam, kde by mohl být alespoň parkový trávník.

Příjemným oživením zahradnických úprav jsou, v současné době stále častější, záhony s letničkami s tzv. přímých výsevů, které nejsou svázány ornamentem, působí energicky a svěžími barvami rozjasňují veřejný prostor. Pouze některé jednoleté druhy se na těchto záhonech pravidelně samovolně přesévají, takže se jedná víceméně o krátkodobě založené porosty.     
Kombinací těch výhodnějších vlastností květnatých luk a letničkových záhonů je možné vytvořit druhově pestré směsi s letničkami, které jsou stvořené na míru do intravilánu a jejichž obliba na západ od našich hranic stále stoupá. Směsi květnatých luk s určitým podílem letniček mohou být určeny na exponovaná místa v parcích, která jsou pohledově významná, ale z organizačních nebo ekonomických důvodů jim nemůže být věnována intenzívní pravidelná a dlouhodobá péče.
Použití těchto směsí je možné v těsné blízkosti zatěžovaných míst, jako jsou chodníky, lavičky, dětská hřiště, stezky pro cyklisty, kruhové objezdy, ostrůvky zeleně zasazené uvnitř komunikací, apod.

Důležitým aspektem při volbě těchto směsí je udržení pozemku v bezplevelném stavu v době mezi výsevem směsi a dostatečným vývinem jednoletých rostlin do té míry, že už se další plevele v porostu neprosadí nebo jsou alespoň při subjektivním vnímání dostatečně potlačeny hýřivou hrou barev kvetoucích rostlin.
Období po výsevu směsi (jaro) je nejdůležitější fází pro vytvoření kvalitního porostu v 1. roce.

Výsevky směsí květnatých luk s letničkami jsou závislé na podílu šlechtěných letniček (7-30%), vytrvalých bylin (23-50 %) a trav (20-70%) ve směsi a pohybují se mezi 2-5 g/m2. Většinou se porosty v roce založení sečou jednou na konci vegetačního období, maximálně dvakrát, pokud je skutečně potřeba na zapleveleném pozemku v 1. polovině roku provést tzv. „na vysoko“ šetrnou odplevelovací seč. V dalších letech se postupně prosadí vytrvalé byliny a porost dostane postupně charakter květnaté louky.

Složením různých typů směsí s květnatých luk s letničkami se zabývá společný výzkumný projekt firmy Agrostis Trávníky, s.r.o. a Ing. Tatiany Kuťkové, CSc. z Ústavu biotechniky zeleně Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně.